Testy zjišťující úroveň rozumových schopností:
- Orientační zkouška inteligence (TIP, Říčan) – jednoduchý, krátký test (12 min.) nabízející ale jen hrubé posouzení rozumových schopností na desetistupňové škále
- Test struktury inteligence (TSI, Amthauer) – test zjišťuje i strukturu rozumových schopností, např. verbálně logické, matematické nebo názorné myšlení, časově je ale velmi náročný – minimálně 90 min.
- Wechslerův inteligenční test pro dospělé (WAIS-R) – časově i administrativně nejnáročnější klasický test, nejvhodnější použití nachází spíše v oblasti klinické psychologie
- Případně lze použít i další testy např.: Progresivní matice (Raven), Test čtverců, Názorové řady, různé drobné zkoušky k ověření schopnosti abstraktního myšlení a verbálních dovedností (vysvětlení přísloví) nebo matematického myšlení (rozklad čísel)
Pozn.: Celková úroveň rozumových schopností ale nepatří k nejdůležitějším kritériím při posuzování pracovní způsobilosti, v běžné praxi proto nejčastěji používám pouze nejjednodušší test TIP
Výkonnostní zkoušky
- Bourdonova zkouška – zjišťuje ochotu a schopnost koncentrace pozornosti, nabízí křivku výkonnosti, podle jeho výsledků lze usuzovat i na odolnost proti zátěži
a spolehlivost výkonu (chybovost); zkouška je pro testované poměrně náročná, trvá od cca 20 – do 30 min.
- Rozhodování v časovém stresu – vedle schopnost koncentrace pozornosti ukazuje i schopnost zorientovat se v nepřehledné situaci (porozumění složitému textu, schopnost rychle se rozhodnout); cca 12 min.
- Test pozornosti (d2) – výsledkem je výkonnostní křivka a schopnost přesně pracovat; cca 10 min
Pozn.: Na výsledky výkonnostních testů lze pohlížet jako jedny z nejdůležitějších kritérií při posuzování výkonnostních dispozic. Dobře se osvědčuje zejména kombinace Bourdonovy zkoušky a Rozhodování v časovém stresu.
Jiné doplňující metody k posuzování různých schopností
- Paměťová zkouška (reprodukce slyšeného textu) – lze hodnotit schopnost zapamatovat si text z kvantitativního (počet informací) i kvalitativního (mechanická, logická paměť, zkreslení údajů apod.) hlediska
- Zkouška tvořivého myšlení (test neobvyklého použití) – lze usuzovat na schopnost originálního myšlení, produktivitu nápadů apod.
- Případně lze podle speciálních potřeb vytvořit nebo přizpůsobit další podobné zkoušky.
Pozn.: Na tyto metody je třeba pohlížet pouze jako na pomocné metody, nejsou standardizované, jejich hlavní výhodou je minimální časová náročnost a jednoduché vyhodnocení
Osobnostní dotazníky
-
BIP (Bochumský osobnostní dotazník) – dotazník zjišťující základní strukturu povahových vlastností a manažerských kompetencí
(motivace, pracovní chování – např. smysl pro pečlivost, flexibilita, rozhodnost, sociální kompetence, psychická konstituce – např. odolnost, sebevědomí); 210 položek
- ICL (Leary) – dotazník zaměřený na preferované způsoby interpersonálního chování (lze zadat verzi posuzování sebe sama nebo svého ideálu), podle výsledků lze usuzovat
na tendence k autoritativnímu nebo naopak k podřízenému chování, ochotu spolupracovat nebo nedůvěru k ostatním apod.; 128 položek
- LMI – zmapování různých motivačních faktorů, sleduje 17 různých kategorií (např. vytrvalost, hrdost na vlastní výkon, preference obtížnosti, soutěživost apod.); 170 položek
- Inventář stylů chování a poruch osobnosti (PSSI) – dotazník mapuje základní styly chování a naznačuje potenciální nebezpečí určitých poruch osobnosti,
slouží mimo jiné k posouzení míry osobnostní nevyrovnanosti posuzované osoby; 140 položek
- FIRO – B - jednoduchý dotazník zaměřený na základní interpersonální potřeby (zájem o ostatní lidi, potřeba kontroly a blízkých vztahů); 54 položek
- Cattelův šestnáctifaktorový osobnostní dotazník (16 PF – 5) – dotazník mapuje základní povahové vlastnosti stanovené na základě faktorové analýzy; 185 položek
- NEO pětifaktorový osobnostní dotazník - jednoduchý dotazník posuzující pět obecných dimenzí osobnosti; 60 položek
- IHAVEZ – SPIDO – VAROS (Mikšík) – 3 dotazníky rozdílné délky, zaměřené zejména na posouzení dynamiky psychické odolnosti
Pozn.: Osobnostní dotazníky nám ve výběrové situaci ukazují zejména, jak se posuzovaná osobnost chce prezentovat, naznačují potenciální
osobnostní patologii, v kombinaci s dalšími diagnostickými metodami jsou důležité pro stanovení základních povahových vlastností, kvantifikovatelné výsledky dovolují vzájemné porovnání více osob.
Pozorování, rozhovor
-
Minimální doba rozhovoru 30 až 40 min., pozorování probíhá po celou dobu vyšetření
Pozn.:
Základním kritériem při posuzování pracovní způsobilosti zůstává důkladný rozhovor spojený s pozorováním. Používám polostrukturovaný pohovor, mám vždy připravenou základní osnovu otázek zaměřených na nejdůležitější oblasti.
Zvýšená náročnost celkové testové situace je dobrou příležitostí k pozorování posuzované osoby v zátěžové situaci.
Projektivní metody
- Kresebné projektivní metody (Test stromu, Kresba postavy)
- Apercepční metody (Test ruky, Zulligerův test)
- Lűscherův barvový test
- Životní křivka ajn.
Pozn.: Ve výběrové situaci, kdy musíme počítat s menší upřímností posuzovaných osob, hrají důležitou roli právě projektivní metody, při kterých je jen minimální prostor pro sebestylizaci, proband při nich nemá pod kontrolou, co a jakým způsobem o sobě vypovídá.
Projektivní testy jsou ale značně subjektivní a málo spolehlivé, můžeme s nimi pracovat jako pouze s hypotézami. Pro zvýšení jejich objektivnosti proto pracujeme vždy s celou baterií těchto metod.
Zpět
|
volny.cz